Co dělám, abych si udržela duševní pohodu? Aneb několik tipů, které by neměly chybět ani ve vaší rutině duševní hygieny.Jedním ze základních kamenů zotavení z duševního onemocnění je vytvořit si vlastní rituál duševní hygieny a ten pečlivě dodržovat. Stejně, jako si čistíme zuby, abychom zabránili zubním kazům, parodontóze a pachu z úst, je dobré dodržovat některé obecné principy duševní očisty, abychom předešli pokleslé náladě, úzkostem a dalším příznakům duševního onemocnění.
1. Pravidelný spánek
Může to znít jako klišé, ale pravidelný spánek je jedním ze základních pravidel mojí duševní hygieny. Ať se děje, co se děje, snažím se každý den o 8 hodin ničím nerušeného, kvalitního spánku. Snažím se také každý den usínat a vstávat přibližně ve stejnou dobu. Občasný výkyv samozřejmě nevadí, ale pro vytvoření návyku je dobré se co nejdříve vrátit do zajetých kolejí. Odpočaté tělo a mysl jsou nezbytné pro zvládání každodenních výzev.
2. Pohyb
Hýbejte se. Kdykoliv, jakkoliv. Zdánlivě další klišé, které má ale své biologické opodstatnění. Při pohybu se vyplavuje endorfin – “hormon štěstí”, který má pozitivní vliv na naši náladu a také tlumí bolest. Trochu troufale si půjčím staré heslo “ve zdravém těle zdravý duch”, které je v tomto kontextu naprosto na místě. S dodržováním tohoto principu duševní hygieny jsem měla odjakživa největší problém. Přestože nejsem žádný sportovní antitalent, nikdy jsem nedělala aktivně žádný sport. Nikdy jsem si tak nevytvořila návyk ani vztah ke konkrétnímu sportu. Poslední dobou mě ale velmi baví joga a akrojoga, které kombinují soustředění, posilování, flexibilitu i výdrž a zároveň mě baví sledovat své vlastní pokroky.
3. Zdravé jídlo
Trochu ožehavé téma, jelikož každý považuje za zdravé stravování něco trochu jiného. Každý by si měl najít takový způsob stravování, který mu vyhovuje. Způsob stravování ráda přirovnávám k novodobému náboženství a nesouhlasím s tím, když někdo někoho odsuzuje za jeho preference a návyky. Nenechám si tedy nadávat za to, že jím maso a nejím lepek, ani nehodlám nikomu vnucovat svoje přesvědčení. Strava, kterou já sama považuji za zdravou, je však nedílnou součástí mojí duševní hygieny. Jednoduše mi musí být z jídla, jeho přípravy i samotné konzumace, dobře. A nesmím z něj mít výčitky.
4. Znát své hranice
Jednoduše je potřeba vědět, kterým činnostem věnuji kolik energie. A pokud nějaká nepříjemná činnost (studium, práce) dostane více energie, než si zaslouží, přesunout zbývající energii do něčeho příjemného. Negativní je nutné vyrovnávat pozitivním. Pokud mám tedy náročný den v práci, ráda se odměním koupelí nebo dobrou večeří. Dlouhodobě se dá stres zvládat, ale na vaší duši se podepíše a dříve či později se někde projeví. Je proto lepší stres dávkovat, stejně jako potěšení.
5. Kreativní vyžití
Nebude asi pro všechny univerzálním a nepostradatelným principem duševní hygieny, nicméně mně velmi pomáhá. Jsem totiž kreativní duše a odmalička jsem ráda psala, zpívala, skládala, kreslila, fotila, navrhovala, vyráběla, vyřezávala a já nevím co všechno ještě. Nemusím tohle všechno nutně dělat každý den, protože to by musel mít každý den 42 hodin, ale občas “to na mě přijde.” A když to na mě přijde, tak to musí ven. Navíc vypsat nebo se vykreslit ze smutku je zároveň výborná terapie.
Závěrem bych jen ráda doplnila, že každý by si měl na své rituály duševní hygieny přijít sám, protože každému bude pomáhat a vyhovovat něco jiného. Každopádně budu ráda, když se mými tipy bude někdo inspirovat a když někomu pomohou.
S láskou,
Vaše T.
Komentáře